Muženy

2008

Bohumil Hrabal ve své knize Něžný Barbar píše:,, Jeden čas, kdy jsme s Vladimírem trpěli obdobím obscénity, hledajíce materiály, abychom popsali poctu Georgu Groszovi, sbírali jsme nápisy na záchodech, ve fabrikách a v hostincích a opsali si jich několik desítek.”

Mě toto období obscénity potkalo ve spojitosti s Janou Besmákovou. Jana měla pocit, že nás obě vlastně kluci moc nechcou. Mé platonické dvouleté lásce jednou v pohostinství řekla: ,,A víš, že tě Vendula miluje?” Věděl, ale nechtěl.
Vrcholem našeho sblížení s Janou byly přípravy hudebního seskupení Muženy. Jana měla zpívat a hrát na flétnu, já jsem měla hrát na flétnu a na bubny. Oběma nám bylo jasné, že dráha pop star by nás v očích mužů učinila žádanější. Napsala jsem tedy několik textů, které Jana i přes mé rozpaky s oblibou , hlučně recitovala na školních večírcích. Některými motivy textů byly kamaše a elasťákly, navrhovala jsem, že naše vystoupení by měla probíhat právě v kamaších. Jana mi na to řekla zhruba tohle: Víš Vendulko, do toho já nejdu.
Texty pro kapelu Muženy jakoby přímo vycházejí z lyriky záchodových nápisů. Jednou jsem v pohostinství na zdi našla nápis ,,Jsem v pohodě a mám ho velkýho.” plus telefonní číslo. V tomto duchu se vine poetika i mých textů. Kapela Muženy se záhy rozpadla, neměla ani jedno vystoupení a na bubny jsem se nenaučila.
Teprve letos, asi po pěti letech, jsme se rozhodli Muženy znovuzrodit. Texty jsme zhudebnily pomocí banky na dětských klávesách. Má funkce v Muženách spočívá v zapínání přednahraných melodií na kláveskách, tak jak jdou za sebou. Podle toho jsou i názvy našich písní- Pop, Rock, Jazz, Funk….příležitostně i recituji.. Jana v současné době píše disertaci na téma LOVE STORY a velmi procítěně o tom i zpívá.
Muženy jsou promiskuitně feministický folk s nádechem absurdního dramatu. Je to vlahé, dojemné, úderné a jak říká můj přítel Pavel, který se nedobrovolně účastnil zkoušek, je to fascinující.
Je to Keybord Song – Bank!

Texty:

Až se za to trochu stydím,
udělám se jen ho vidím.

Mě se líbí Vítek,
on do mojí vytek.

Já mám ráda Martina,
ukázal mi šulina.

Kluci mě nechtějí,
nemám už naději.

Já mám ráda Aleše,
strhá ze mě kamaše.

Luboš se mi líbí taky,
až mi vlhnou elasťáky.

Já mám ráda Romana,
dodělá mě rukama.

Mě se líbi Radek,
postříkal mi zadek.

Mě se líbí Karel,
on do mojí zajel.

Já mám ráda Jirku,
vyplní mi dirku.

Já mám ráda Patrika,
on mi to tam nastříká.

Já bych chtěla Jardu,
pro tu jeho baldu.

Mě se líbí Boris,
líže mě klitoris.

Já mám ráda Michala,
stále bych s ním píchala.

Já mám ráda Ondřeje,
on mi to tam vyhřeje.

Já mám ráda Oldřicha,
vylíže mě do sucha.

Já mám ráda Ivana,
lechtá mě tam chlupama.

David se mi líbí též,
řekl mi. jen klidně lež!

Líbí se mi František,
až mě svrbí podbřišek.

Honzu já mám ráda taky,
sundá moje elasťáky.

Kapela Muženy hraje na vernisáži Pavla Matysky.

Kapela Muženy na koncertě na Benzince.

Na zdi 00 Art Gallery roku 2008 byly texty kapely Muženy publikovány poprvé.
Jirka

IMG_0314

Ondřej

IMG_0315

Roman + Boris

IMG_0316

Karel

IMG_0317

Další

Předchozí