Není neobvyklé, když oděvní průmysl čerpá z výtvarného umění. Můj princip zdá se opačný. Ovšem není tomu tak docela. Do obrazů jsou mnou vloženy příběhy, které se pojí s jednotlivými kousky oblečení. Nejde tedy o pouhou přemalbu libovolné čepice, roláčku, či vestičky, nýbrž o tatovu čepicu, roláček z Polska,  maminčinu pracovní vestu. Velikost je identická s kousky ošacení. Oděv obraz je radikálně oproštěn od křivek těla. Myslím, že se mi podařilo touto sérií namalovat 13 realistických obrazů s plošně i barevně propracovanou malbou s náměty přímo z mého života. Kousky jsou na stěně umístěny přibližně v té výšce, kde se nacházejí při umístění na těle. Netýká se až tak úplně silonek, jejichž velikost se oblečením na tělo podstatně mění.

Tělo se mělo…Duše sklízí
úděsný nápor psychózy!
Děsím se chvíle, která mizí
a současně té příchozí…
Jsem na dně, sám v ataku schízy
jen v tílku s krutým štítkem EASY…

J. H. Krchovský