Solitér

2008

performance

Tato performance v 00 Art Gallery je remakem situace před mou
předchozí výstavou.
Tehdy byla vernisáž stanovena na pátou hodinu , instalovat jsem měla
začít ve dvě. Kolem čtvrté jsem se zamkla doma na záchodě, přestala
jsem zvedat telefon a usedavě jsem plakala, zmučena pochybami o svém
díle. Takto jsem setrvala do páté. S utkvělou myšlenkou, že nikam
nejdu a žádnou výstavu nechci.
Můj přítel tehdy převezl fotky i mě na místo, vše nainstaloval a
namazal chlebíčky.
Tentokrát bych ráda zopakovala první část tehdejší výstavy. Jsem
zavřená na dámském záchodě vpravo( můj oblíbenější) a nehodlám vyjít.
Tato situace dalo by se říct je ve mně zakořeněná od útlého dětství.
Vždy zmučena tíhou okolního světa zamykala jsem se doma na záchodě. Už
tehdy jsem byla dost vytrvalá. Říkala jsem si , že tam můžu setrvat,
jak dlouho budu chtít, že je tam přístup k pitné vodě a rovnou i ke
konání velké i malé potřeby. Maminka za dveřma plačíc prosila ať
otevřu, tatínek křičel, že vykopne dveře.
Jindy pak jsem byla svědkem situace, kdy se na jednom večírku v bytě
zamkla na záchodě opilá kamarádka. Nekomunikovala a vše dovedla do
krajnosti tím, že asi deset přítomných lidí muselo chodit do vany.
Taky se traduje, že když na vernisáži Matěje Smetany vyzvali Matěje,
aby něco řekl, tak řekl, že musí na záchod.
Potřeba někde se izolovat, nebo setrvat je v umění běžná. Kamarád
Pavel byl jednou rozhodnut strávit týden v kanále, Chris Burden
realizoval v roce 1974 akci Socha ve třech částech: posadil se na
vyvýšenou židli, rozhodnut setrvat na ní tak dlouho, jak vydrží. Po
více než čtyřiceti hodinách bez jídla a pohybu omdlel a spadl na zem a
byl odnesen z místnosti. Spolužačka Judita se nechala na klauzury
zazdít do výklenku, Marcel Proust psal knihu Hledání ztraceného času v
izolaci ve zvukotěsné místnosti obložené korkem. V roce 1999 se na
Turnerově ceně objevila My Bed od Tracey Emin, postel v které trávila
noci snad i dny. Eminová ukazuje svoje nejosobnější emoce a postoje,
často je objektem ona sama v roli zhrzené femme fatale. Já jsem
uzavřená na dámském záchodě, taky tím ukazuji svoje nejosobnější emoce
a postoje a taky jsem sama objektem dalo by se říci v příznačné
situaci pro zhrzenou femme fatale.
Nepřemlouvejte ať vyjdu, zbytečně neklepejte.
Přes dveře přijímám výhradně gratulace k výstavě.

IMG_0285

IMG_0295

IMG_0296

IMG_0276

Další

Předchozí